Milá Sally, jsem v Kyrgyzstánu, protože ve městě Oš je kámen, který když pohladím, budu mít dítě. Myslíš, že mi to konečně vyjde? Tv
...oje čtenářka Irena.
Tak přesně tak to přátelé je. Máte-li problém s otěhotněním, hurá do Oše. I my jsme chtěli tento zázračný kámen vidět. Jenom vidět, ale nešahat! Všichni máme z domu přísné pokyny ohledně (byť zázračného) těhotenství po návratu z expedice.
Abychom si vychutnali zázraky, ale i zdejší velký bazar, rozhodli jsme se do města vyrazit již za východu slunce. V šest vstávání a v 6:30 sraz na recepci. Objednáváme jen dva taxíky, protože nejedeme všichni. 5 minut jízdy a 88 somů (21 korun) jsme na místě.
Je zavřeno. Smůla. Otevíraji až v 9:00. To je víc než za dvě hodiny. Co teď? A hele, od místa kam chceme jít přichází někdo z místních. Jakoby nic prolézá v jednom místě plotem a ukazuje, že máme jít tam. Podívejme se, protože je tu cedulka s nápisem "sledováno kamerami". Z kopce ale přicházejí další lidé a také prolézají plotem ven. V tu chvíli dorazí taxi s druhou polovinou této raní výpravy. Tak nějak automaticky přímo prolézají plotem a jdeme všichni společně na kopec nad městem, kde je ono bájné všeoplodňujici místo a muzeum chána.
Před muzeem sedí policista a naprosto nezaujatě si hraje s mobilem. Vůbec mu nevadí, že jsme v areálu mimo provozní dobu. Asi je to místní kolorit. Potkáváme cestou asi dvacet lidí. Šplhame proto po místních stezkách dál na kopec nad Oší.
Výhled, který se nám na Oš nabídne, za tuto brzkou ranní vycházku stál. Nehledě na to, že už teď je 20°. Místní teenageři si tu natáčejí video pro svůj vlog. Tak jsme si od nich půjčili Kyrgyzskou vlajku pro společnou fotku s Tomem.
číst více
