Tatra kolem světa 2
Tatra kolem světa 2
Tatra kolem světa 2

Sedmá etapa očima účastníků

Šest dobrodruhů, František Müller, Ondřej Lincmajer, Daniel Šolc, Lucie Košanová, Monika Hrubalová, Jan Mjartan a Vladimír Jadrníček, se vydali na expedici za poznáním jihoamerického Chile a Bolívie. 

 

Jak jste se dostali k projektu Tatra kolem světa 2? 

 

František: Už jsem dva roky nebyl na cestách, za kaktusy, mým hobby. Tak jsem se rozhodl vyrazit do Chile a Bolívie, který je právě na tyto plodiny bohatý, abych to dohnal.

 

Vladimír: K expedici jsem se dostal díky svojí manželce, která mě na projekt upozornila v době jeho vzniku. Začal jsem se o něj zajímat a protože jsem dříve pracoval v Tatře, bylo moje zapojení jen otázkou času. 

 

Jan: K Tatře kolem světa 2 jsem se dostal díky svému kamarádovi Vladimírovi, který mě na expedici pozval, abych jel s ním, a pomohl mi se na ni přihlásit i zařídil pro oba letenky. Jsem mu velmi vděčný, že tu mohu být. 

 

Ondřej: Potřeboval jsem životní změnu, a tak jsem si řekl, že udělám něco šíleného. Hledal jsem na internetu, a když jsem uviděl možnost připojit se na etapu do Chile a Bolívie, kam jsem vždycky chtěl, s Tatrou kolem světa 2, neváhal jsem. 

 

Monika: Původně jsem chtěla vyrazit už loni, kdy mě zaujala etapa do Zambie a Malawi, ale kvůli covidovému období a nárokům jsem si to nakonec rozmyslela. Letos jsem už ale doopravdy potřebovala odpočinout od stresu a napětí v práci, a  tak jsem vyrazila. 

 

Lucie: Dostala jsem se sem díky kamarádovi Danovi, který už s absolvoval dvě etapy, a tak nadšeně mi o tom povídal, že jsem se rozhodla vyrazit také. 

 

Dan: Já jsem se o projektu poprvé dozvěděl už v roce 2020, kdy jsem chtěl jet vyrazit už tehdy plánované Jižní Ameriky. Ale kvůli pandemii se plán cesty změnil na Afriku, takže jsem na palubě strávil nakonec dvě etapy - v Ugandě a Tanzánii. Až tento rok se mi podařilo podívat se do Chile, Argentiny a Bolívie. 

 

Výhledy z expedičního vozidla
Výhledy z expedičního vozidla

Který moment byl z celé etapy nejlepší? 

 

Lucie: Nejlepší moment byl, když jsem poprvé nastoupila do Trajdy a vyrazili jsme na cestu. Hrozně se mi tento projekt líbí a už teď vím, že tu zůstanu ještě na další etapu, na které se udělalo místo, protože jsem jednoduše nadšená. 

 

Monika: Mám ráda přírodu, takže se mi nejvíce líbilo a naplňovalo mě prosté koukání z okna. Kdybych měla vybrat něco konkrétního, pak by to byly gejzíry El Tatio a solná pláň Salar de Uyuni.  

 

František: V Chile mě nejvíce za srdce chytnul národní park Llanos de Challe. Už jsme v něm sice jednou byl, ale je to tam překrásné, bílá pláž a mnoho druhů kaktusů. A jsem rád, že se mi zde podařilo nalézt kaktus, který jsem ještě nikdy předtím v životě nenašel, a to Lobivii longispina (Lobivie dlouhotrnná), která je původně odtud a byla vlastně i po Bolívii pojmenována. 

 

Dan: Jeden okamžik určitě vybrat nejde. Projeli jsme celé Chile, Argentinu a Bolívii. Pokud bych měl vybrat jednu z těchto tří zemí, tak mě nejvíce uchvátila právě poslední zmiňovaná Bolívie. Je hodně podobná Africe, kterou jsem s Trajdou navštívil loni, protože není tak rozvinutá a tím pádem jsou tu i lidé milejší a vřelejší, než v modernějším Chile a Argentině. Všechno je tu takové hezčí. 

 

Ondřej: Mě se nejvíce líbily doly v Potosí. Nejen proto, že mi tam chtěli dát práci a nakonec dokonce mě tam i oženit, ale hodně se mi líbilo, jaké to bylo adrenalinové. Hubené nízké štoly, potřeba uskakovat na tu nebo onu stranu před projíždějícími vozíky, a spousta obdivu k místním pracovníkům. Za mě nejlepší chvíle celé etapy. 

Expediční vozidlo Tatra 815
Expediční vozidlo Tatra 815 "Trajda"

Byl nějaký moment, kdy ses musel*a překonat? 

 

Lucie: Nenapadá mě žádný moment, kdy jsem se musela doopravdy překonat. Naopak jsem překvapená sama ze sebe, jak dobře to tu zvládám. Být na tak malém prostoru s cizími lidmi, navíc s nedostatkem spánku, protože nejsem úplně zvyklá spát v zimě ve stanu, a s tak dlouhými přejezdy, díky kterým nemám denně tolik pohybu, na kolik jsem zvyklá... Ale přemáhat se úplně nemusím, a naopak mám pocit, že tady všechno funguje velmi dobře. 

 

Vladimír: Náročné pro mě byly některé dlouhé přejezdy a také jsem měl někdy problém s prohlídkami kopcovitých míst, protože mám bolavá kolena. Ale spíše bych řekl, že jsem se překonávat nemusel. Nebyl důvod. Už jsem měl zkušenost z loňské etapy z Turecka, takže jsem věděl, co mě čeká. A navíc jsem znal některé členy stálé posádky a ještě se mnou jel můj kamarád Honzík, takže jsem věděl, že si to s těmito lidmi užiji. 

 

Dan: Fyzicky jsem se musel hodně překonat v Argentině, když jsem lezl na horu Fitz Roy, protože to bylo doopravdy peklo. A psychicky je to pro mě někdy náročné v kabině, když poslouchám rozhovory ostatních účastníků, které na tam malém prostoru nejde nevnímat - i když to asi ke koloritu expedice prostě patří. 

 

Monika: Jeden den mě docela bolela hlava, možná kvůli výškové nemoci, a tak jsem si naordinovala jedno pivo. Ostatní mě ale zrazovali a říkali, ať si ho nedávám, že mi bude ještě hůře. Neposlechla jsem je. A víte co? Pomohlo to. Bylo mi pak moc dobře. 

Koordinátorka Anežka se stará o hladký chod expedice
Koordinátorka Anežka se stará o hladký chod expedice

Co bys vzkázal*a ostatním cestovatelům, kteří by chtěli s expedicí také vyrazit? 

 

František: Vřele bych to všem doporučil. Je to jedinečný zážitek se projet Trajdou, protože je to v podstatě nákladní auto, takže se to hodně liší cestování osobním vozem. 

 

Ondřej: Určitě se přijdete. Je to skvělé, báječné! Jakákoliv etapa se vám jistě bude líbit a za sebe říkám, že to bylo prostě nádherné. 

 

Monika: Pokud jste, stejně jako já, zapřáhlí ve tvrdé práci, tak si sem přijeďte změnit pohled na svět. Obývat malý prostor v tolika lidech, to je velká změna, která vás ledacos naučí. Takže přijeďte, je to vítaná změna. 

 

Jan: Je třeba si uvědomit, že člověk nejede sám, a navíc ve vozidle, které není úplně komfortní, protože to není luxusní automobil, ale obytné auto do terénu. Takže je nezbytné počítat s tím, že to obnáší trochu dobrodružnější styl života. 

 

Lucie: Je to poprvé, co jsem se vydala takto daleko a navíc touto formou cestování, takže to doporučuji všem, kdo by měli strach vyrazit do takto vzdálených zemí sami, tak to vřele doporučuji. Cítím se teď odhodlanější vyrazit i do podobných zemí třeba s vlastními kamarády, což bych si ještě před odjezdem neuměla ani představit. 

 

Dan: Rozhodně se přidejte, protože zážitky, které s Tatrou kolem světa 2 zažijete vám cestování na vlastní pěst nebo s cestovní kanceláří nikdy nedá. Je to hodně intenzivní, spousta přejezdů, každý den se spí jinde, ale je to také o poznávání nových věcí. Za mě, bezkonkurenční zážitek. 

 

Vladimír: Běžte do toho bez jakéhokoliv očekávání a užijte si to! 

zprávy do e-mailu

Email

Čerstvé zážitky můžeš získat e-mailem. Snadno a zdarma.

Díky tomu budeš vědět co se děje, jak expedice probíhá a co právě zažíváme. A kdo ví, třeba tě zaujme a přidáš se k nám.

    Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
    Top chevron-downbarsarrow-right