Tatra kolem světa 2 (TKS2) je projektem, který pomyslně navazuje na výpravu z konce 80. let, která ovlivnila nejednoho cestovatele. Mimo to je TKS2 koncipovaná jako „otevřená expedice“ a během několikaleté cesty kolem světa se na palubu na určitý čas mohou připojovat lidé, kteří si takto mohou vyzkoušet reálný expediční život. Letošní druhá část cesty odstartovala v Africe a je za námi několik etap této části výpravy. Podle reakcí a dotazů je patrné, že veřejnost zajímá, jak to na palubě Trajdy (T815) chodí a jaké jsou názory a pocity lidí, kteří se stali členy týmu TKS2. I proto jsme se rozhodli pro tuto rubriku, ve které se čtenář dozví něco dalšího ze zákulisí, a to očima i slovy členů výpravy.


Lukáš Hejl


Lukáš je cestovatel tělem i duší. Na motorce už stihl projet kus světa. Nejdále na ní zatím dojel do Ruského Vladivostoku. Určitě ale moc rád vzpomíná na své cesty v Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, kde na svém “GéeSu” projel nejedno pohoří.

Když rovna necestuje na motorce, tak usedá do obytného Sprintera, nebo si jen vezme batoh a vycestuje na lehko. Poznávání cizích kultur k němu zkrátka patří.

Lukáš je nejen zkušený cestovatel, má i doslova “Zlaté české ručičky”, věnuje se chytrému elektru a elektro revizím. To, že se v tomto odvětví skutečně vyzná se nám potvrdilo už po pár dnech, kdy s námi dával Trajdu do kupy po její plavbě z Ruska do Džibuti.


Jak bys s odstupem času zhodnotil svou účast na expedici?


Svou účast na expedici bych asi rozdělil na dvě části:

Na první spíše pracovní část, kdy jsem zareagoval na Markově FB poptávku po nezávislém elektrikáři, který je ochotný jet do Džibuti. Tomu jsem nemohl odolat a kontaktoval jsem ho. S odstupem času tuto část hodnotím jako úspěšnou. Povedlo se mi zvládnout většinu nedostatků. I když jsem zvládl většinu výzev, které mi Tatra připravila, tak zde zůstala malinká pachuť zklamání. Bohužel monitoring různých veličin na Tatře jako teploty, tlaky … dodnes nefunguje. Na místě jsem svůj podíl práce odvedl. Potřebné věci jsem připravil a když jsem opouštěl expedici stačilo podniknout poslední krok, a to naprogramovat vše přes spojení na dálku z Prahy. Je škoda že se tento krok nepovedl. Ale věřím, že se to ještě podaří.

Na druhé části jsem si užíval roli člena expedice. S jistotou můžu říct, že to byl můj nejsilnější cestovatelský zážitek, na který nikdy nezapomenu. Super parta, lidi, Tatra a samozřejmě Afrika.

Lukáš se vyzná nejen v elektru, a tak na Trajdě opravil a vylepšil další řadu věcí.


Na co nejraději vzpomínáš?


Nejvíce mě oslovily domorodé vesnice, lidé a především děti, které v nich žijí. Příkladem je vesnice na jihu Etiopie, kterou jsme v podvečer projížděli. Obyvatelé vesnic, převážně děti, nás vítali a pobíhali podél Trajdy. Všichni se smáli, mávali a zářili štěstím. Zakempovali jsme za vesnicí a prožili jsme úžasný večer ve společnosti místních obyvatel.

Dokonce mi půjčili i motorku.

Náhodná odbočka s sebou přinesla návštěvu osady, kde byl tým TKS2 přivítán místními s radostí v očích.


Máš pocit, že tě expedice něco naučila? Pokud ano, tak co?


Díky expedici jsem si uvědomil, že k tomu být šťastný, být v klidu a v pohodě není za potřebí hmotných věcí. Daleko víc mě uspokojuje, když jsou lidé okolo mě – rodina, syn, kamarádi šťastní.

Když nad tím přemýšlím, tak se mi v mysli utkvěly dvě holčiny nesoucí obrovské žluté nádoby plné vody pro dobytek. Díky tomu, nemohly chodit do školy, bylo jasné, že to není lehká práce, a přesto z nich vyzařovala radost a energie.

Lidé žijí v chatrčích, kde není elektřina ani voda, a přesto se usmívají. Neví, co budou jíst zítra, natož za týden, maso mají jen sporadicky, nevyužívají vymožeností civilizace a jsou šťastní.

Žijí teď a neřeší budoucnost.

Zvídavost etiopských dětí, kdy jim Lukáš ukazoval jejich fotky v telefonu. 🙂 


Přinesla ti účast na expedici něco dalšího?


Naučil jsem se být více tolerantní. Každý člen expedice byl osobností, měl jiné návyky, nálady i chutě. Nikdy se před tím nepotkali, a přesto vše fungovalo na výbornou.

Tolerance byl ten důvod, proč jsme fungovali a vzájemně jsme se doplňovali. Prostě skvělá parta úžasných lidí.


Kdybys teď (s aktuálními zkušenostmi) potkal svoje “já” chvíli před expedicí, co bys sám sobě poradil? Co bys sám sobě poradil, co se týče balení na expedici, přípravy, očekávání, vnímání, přístupu, čehokoli dalšího?


Doporučil bych si, ať do toho jdu.

Těš se na skvělé zážitky opravdové expedice s super partou a potlač obavy. Není důvod je mít.

Zleva: Lukáš Hejl, Marek Havlíček, Jiří Dvorský /Zambie 2021


+ 1 otázka navíc:

Co říkáš na projekt TKS2?


TKS2 je super projekt, díky kterému se spousta lidiček může podívat do zemí, kam by se zřejmě nikdy nepodívala. Je to úplně jiný způsob seznámení se s kulturou a způsobem života místních obyvatel než při využití komerčního způsobu cestování.

Současně cestovatelé využívají komfortu a bezpečí, které poskytuje Trajda. Také zažijí opravdovou expedici a poznají spoustu nových přátel.

Nikdy nezapomenu, kolika dětem i dospělým Trajda vykouzlila úsměv na rtech. Už proto má TKS2 smysl.

Trajdě, TKS2 a lidem, co za tím stojí, přeju, aby těch vykouzlených úsměvů bylo co nejvíce a dojeli až do cíle.

Těším se na další moji účast.


 

Děkujeme za rozhovor a těšíme se opět na viděnou na palubě našeho expedičáku!

Tým TKS2



Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *