Tatra kolem světa 2 (TKS2) je projektem, který pomyslně navazuje na výpravu z konce 80. let, která ovlivnila nejednoho cestovatele. Mimo to je TKS2 koncipovaná jako „otevřená expedice“ a během několikaleté cesty kolem světa se na palubu na určitý čas mohou připojovat lidé, kteří si takto mohou vyzkoušet reálný expediční život. Letošní druhá část cesty odstartovala v Africe a je za námi několik etap této části výpravy. Podle reakcí a dotazů je patrné, že veřejnost zajímá, jak to na palubě Trajdy (T815) chodí a jaké jsou názory a pocity lidí, kteří se stali členy týmu TKS2. I proto jsme se rozhodli pro tuto rubriku, ve které se čtenář dozví něco dalšího ze zákulisí, a to očima i slovy členů výpravy.


Marek Pecha


Jmenuji se Marek Pecha, je mi 42 let, pocházím z malé vesnice Chornice (okres Svitavy). S mojí ženou máme dvě děti Sára (10 let), Sam (7 let).

S bratrem Romanem vlastním od roku 2003 malou firmu Autoservis.

Mezi mé záliby a koníčky patří Hard Enduro, lyžování, cyklistika, nohejbal.


Jak bych vše zhodnotil krátce a stručně? Tento zážitek, který jsem mohl zažít mi nikdo z hlavy nevymaže, šlo o jedno velké dobrodružství!!!
A jak že jsem se k Tatře dostal?

Úplně jednoduše – zakladatel Marek Havlíček se potkal s Jirkou Bílkem, který pochází ze stejné vesnice jako já, z Chornic. V Mongolsku, kde měl Jirka Bílek (Jiřík) nehodu na motorce mu pomohl Marek Havlíček s první pomocí, následoval převoz do nemocnice a převoz do ČR. A někde uschovat rozbitou motorku. Po této hektické akci Jirka začal být více v kontaktu s Markem. A jeden z víkendů se Marek vydal k Jirkovi do Chornic na návštěvu, aby mohli probrat zážitky, které se udály v Mongolsku.

Jirka neváhal a zavolal mému bratrovi, jestli se nechceme také zastavit, samozřejmě to bylo velice zajímavé, a tak jsme tam s bratrem zajeli. To bylo prvotní seznámení s Markem Havlíčkem. A to že jsem se dostal k Tatře bylo díky Jirkovi, který nás oslovil, jestli nechceme přijet do Slatiňan pomoci dělat na Tatře (poznámka redakce: V době, před startem TKS2).

V lednu 2021 mi zavolal Marek, jestli bych se nechtěl zúčastnit jako mechanik přípravy Tatry na další etapu. Šlo o Africkou etapu, která startovala v Džibuti a pokračovala částí Etiopie.

Byla to pro mne velká životní výzva, která se nedala odmítnout, proto jsem vše podrobné probral s rodinou a na firmě a řekl Markovi, že poletím. Ale řekl jsem mu, ať počítá s tím, že nejsem žádný cestovatel, který má zkušenosti, takže budu odkázán na něj. Jak jsme se domluvili, tak se stalo.

Ještě jednou za to moc děkuji!!!!

Marek Pecha byl jedním z lidí, který se podílel na přípravě vozu již před startem výpravy. 


Jak bys s odstupem času zhodnotil svou účast na expedici?


Jsem rád, že jsem byl osloven jako mechanik (byla to výzva z osobních vozidel na nákladní) a mohl se této velké expedice #Afrika2021 zúčastnit a podílet se na ní. Doufám, že to pomohlo.

To, co člověk zažíval se nedá ani napsat, byl to jeden neskutečně velký zážitek, zejména pro člověka, který nikdy nebyl v takových destinacích (Afrika)!!! Hlavně ta radost v očích místních za to málo, co mají, úplně jiné životní hodnoty – veselost, pohoda a klid.

Expediční T815 je stavěná do terénů, a to i díky pneumatikám Continental.


Na co nejraději vzpomínáš?


Moc rád vzpomínám na tu naši partu, která tam byla. Neskutečně jsme si padli do oka a nejvíce jsme se utužili při zapadnutí u solného jezera, kde šlo vidět, jak jsme všichni utahaní, ale stále jsme táhli za jeden provaz!!!

Byl jsem rád, že jsem mohl poznat pana Synka z první Tatry kolem světa. Ty zkušenosti, povídání o cestovaní, které zažili, nádherný pocit!!!!

Návštěvy místních škol a vesnic byly hodně dojemné, až místy na brečení z dojetí. První nakupování věcí na Trajdu ve městě byl opět velký zážitek, jízda místním TAXI, kdy člověk nevěděl, jestli vůbec dojede, anebo nám upadne kolo. A ta dotěrnost místních, kdy jsem si chvílemi moc bezpečně nepřipadal.

Solná pláň, Džibuti 2021. Zleva: Marek Havlíček, Lukáš Hejl, Marek Pecha – všichni v košilích BUSHMAN.


Máš pocit, že tě expedice něco naučila? Pokud ano, tak co?


Určitě naučila: „Važ si, kde žiješ a nestěžuj si, jak žiješ.“

Také větší pokoře a radovat se z maličkostí.


Přinesla ti účast na expedici něco dalšího?


Změnila mi pohled na svět k lepšímu. Není to jen o práci a penězích, hlavně si užívat života. Zejména když si člověk uvědomí, jak je život strašně krátký!!


Kdybys teď (s aktuálními zkušenostmi) potkal svoje “já” chvíli před expedicí, co bys sám sobě poradil? Co bys sám sobě poradil, co se týče balení na expedici, přípravy, očekávání, vnímání, přístupu, čehokoli dalšího?


Já jsem docela přizpůsobivý člověk a nedělá mi problém se přizpůsobit k dané situaci. Každopádně brát si minimum oblečení, podle toho, kde se pojede a nejlépe bez telefonu a veškeré elektroniky, až tehdy si člověk připadá jak volný pták a krásně si užívá té volnosti.

Slavnostní start II. etapy expedice TKS2. /Džibutsko 3. 3. 2021


Smekám před celým týmem TKS2, hlavně před Markem. To, co má na starost, na co všechno musí myslet, to je neuvěřitelný!!! Jaký je tahoun a jde vidět, že to, co dělá, dělá od srdce, láskou a výsledek přicházím sám!!!
Jinak za mě každému doporučuji. To, co člověk zažije, nikdy nezažije při běžné dovolené. Kdybych neměl rodinu, tak bych se určitě zúčastnil další etapy. Velká životní zkušenost, na kterou od srdce pozitivně vzpomínám, a ještě jednou velké díky, že jsem mohl být součástí úžasného týmu, který táhl za jeden provaz!!!


 

Děkujeme za rozhovor a za to, že jsi v tom jel už od startu s námi 🙂

Tým TKS2



Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *